Miluju tě...zlato i když jsem ti to nestihla říct...

Kamkoli se podívám,
vidím tebe.
Snahu opomoc nevnímám,
,,chci tě zpátky" volám do nebe.

Kolikrát jen člověk tuto větu řek,
a přesto to nemyslel tak jak to myslím já.
Místo slz teče krev,
mám depku a doufám, že to nikdo nepozná.

Jak jen ti říct,
asi tak mám.
Že než vzpomínky chtěla bych víc,
a že vše za vrácení času dám.

Modlím se,
ale to nestačí.
Nikdy už s tebou...neshleám se,
proč jen se ostatní usmívaj a nemračí?

Kde jen je ráj,
který ji všichni slibovali.
Všici ji znaj,
ale nikdo ji tolik jako já nemilovali.

Nic neočistí mou duši ba ani slzy,
jen neříkej, že chápeš jak se cítím.
Ani nevíš jak moc mě to mrzí,
život je má prý tolik barev...ale já...nevidím.

A nechci!!!