Přání..?
Přání..?
S bradou na okenním parapetu..
S životem stočeným v piruetu..
Se zrakem upřeným
na dno vlastní duše..
Chtěla bych..
Opustit bažinu..
Vystoupit ze stínu..
Zahrát si v kasinu..
A nemít v srdci lavinu..
Být šťastná chvíli..
Najít tu cestu k cíli..
Být jako kouzelníkův učeň,
mávnout prutem..
A kouzlit..
Kytku žlutejch růží..
A šťastnou kresbu očí..
Něhou ohřívané dlaně..
Citem červenající se skráně..
Na cestě najít oblázky,
co pocházejí od lásky..
A zaplašit už zradu,
co vede mě..
A srdce cítí se tak
bezradně..
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
...tak už začni s tím čarováním ...jenže to se musí chtít a musíš jít za hlasem svého srdce a duše , ale málo kdo ho slyší , ono už to Lottka dost nakousla ...ale mi to připadá jako pláč za něčím , co ztrácíš a zatím to není k nalezení , jako by ti plakala
dušenka ...Nevím , ale to tak z té básenky cítím Jirka
18.03.2008 20:16:00 | kavec
...tak jako tvoje báseň klouzavě a hladce zní...stačí tvým srdcem zakouzlit a splníš si svoje přání...prý všechno jde, když se chce :-)
18.03.2008 10:42:00 | Lota
