Zklamaná

Anotace: jak těžká pravda někdy bývá..

Řekni proč se časy
tak strašně rychle mění
to krásné co měli jsme
najednou tu není..

Tak slzy hořkosti
dál pláču potají
pryč jsou ty něžnosti
co naše rty šeptaly

Já jsem ti věřila
vše lásce vzdala
teď jako bych nežlila
sama ve tmě, v smutku stála..
a dalších dnů se bála

..co mě čeká,
co bude dál
kam unáší mě řeka
co uhasila oheň který v nás plál..

Teď zbyl je smutek,
žádná zlost
potichu šeptám pár slůvek:
neplakej, vždyť vody máme dost..