Střípky z mozaiky III. - v barvě koňské srsti

Anotace: Koně běží...dokud nedoběhnou

V hrudích nám cválaj
divocí koně
co nikdy nikam nedoběhnou
Na místě běží
celým životem
a zatím se ještě
nezastavili
Zatím se ještě nikdy nezastavili

V prsou mi kluše
splašená klisna
- je tak nestálá
Jde pomalým krokem
uklidněná
však v příštím okamžiku
zase už letí splašeně
s horkými, zpocenými boky
s horkým, zpoceným tělem
s horkou, zpocenou duší
Snad někdy tušíváš
co se v ní skrývá

V prsou ti kluše
černý hřebec
ohnivý a citlivý
Občas našlapuje skoro opatrně
- snad aby mě nevzbudil
Však když oba vzhůru jsme
z kroku v klus
z klusu do cvalu hned přejde

Nikdy se neopustí
ti koně splašení
co se nikdy nezastaví dřív než my
Pospolu věrně uhánějí
pláněmi života
Bez konce