.
Prolog
vím
když jsem dole
zvedáš mě
když lítám
hlídáš mě
vždycky jsi někde uvnitř mne
mezi mnou a vším
.
Někdo drtí roky na dny a nám nenechal ani hodinu
.
sbírala bych ty drobky
skrývala je v kapsáři
střádala pro nás
náš hlad
noční hostiny
nekonečné milování
mizející budoucnost
mizernou přítomnost
minulost v osamění
oddychovali bychom
objímali jeden druhého
od rána do rána
rafinovaně toužili
rychle dýchali
rozumu pozbyli...
protože to ne/při/jde
přijímám nepřijatelné
pro nás
...někdo nás má v hrsti a drtí nás na vteřiny
.
.
drtil, pořád a stále.. pak.. nedrtil.. drtě bylo tolik, že ho to totálně rozdrtilo
26.03.2008 21:11:00 | Petbab
někdo tuší, jinej ví
a Bean? ten čuchá prevítství...
:o)
a já vám tu všem moc děkuju...
25.03.2008 16:33:00 | hanele m.
já ho viděl..
byl to - tvoje druhý já..
je to pěknej prevít..
všem normám se vymyká..
25.03.2008 15:58:00 | Bean
my ... a náš čas ...
zakletý v našich prohrách
trámoví lásky chrámů ... zpuchřelých ...
*- ... stejně se tam ale pořád budeme potají chodit modlit ...
než nám ta bouda jednou a pro vždy ... definitivně spadne na hlavu
25.03.2008 14:06:00 | HarryHH
Co je nyní neřešitelné nemusí být definitivní.
Jdi i po vteřinách jdi,stále jdi,nevzdávej.
25.03.2008 13:11:00 | s.e.n
Komentář poněkud mimo... Hodina? Godina! (srbsky/chorvatsky) rok...
25.03.2008 13:02:00 | Juan Francesco de Faro