Tys Kráčela svým městem
a kolem lidi si procházela s gestem
jež jen někteří z nás chápou
není to schovka pod nějakou maskou
však někteří vidí v obličeji jen tvar
a všechna síla a snaha přijde v zmar
proto já se už dál dívat nemohu
vezmu list a brk, sepíšu jistou dohodu
kterou upravím všech chápání
ukončím to marné strádání
některých lidských dušiček
a snesu se z nebeských výšin
a určitě si dost pospíším
pošeptat ty dobrá slova do tvých oušiček
konec černé a bíle barvy
to budou mnohobarevné malby
Já sestoupil jsem z nebes
a ty jsi zaslechla křídel šelest
já nakláním se nad tebou
a oslepující zář nad sebou
tobě podávám pergamen, ten list
mávl jsem křídly a vítr písk
a před tím než zmizel, se pousmál
mávl křídly a byl za mraky, ta-tam
a hlasem jak zvon dodal: Lidé země, slyšte ji
Tak... a teď nevím co komentovat... Asi všechno....
Básnička je skvělá, zvlášť když mám tu čest vědět, jak vznikla a Nút - tvůj veršovaný komentář mě hned po ránu vykouzlil úsměv :-)
26.03.2008 05:47:00 | Varda
V půjčovně andělů
se dnes dvě ženský bily
za vlasy se uchopily
smetákem se šermovaly chvíli
aby si pak v další chvíli
kafi spolu v klidu pily
tancovaly kolem metly
zpívaly si že jsou víly
když anděla úžasného
co hřeje hladí
na modrém nebi objevily
ted zpívají mu obě
díky tobě za tvé slunce
tak moc tě máme rádi..
děkujííí za básenku je nádherně hřejivá.. a moc se mi líbí a Vardě že umožnila mi nakouknout a půjčit si tvá křídla .. :o)
teda děcka ...takto mě rozbulet :o)
25.03.2008 21:42:00 | Nút