Jak to bylo...

Anotace: ...není to o nikom konkrétním, vlastně je, prostě jde o to, že mi tak nějak přijde, že takhle to vždycky je, když spolu chodí náctiletý trubky...=(

JAK jarní květ na zasněžené louce,
JAK dětské srdce neustále tlouce,
TAK i naše oči planou láskou,
TAK novou, čistou a úžasně krásnou.

JAK jedinečnost divadelních dramat,
JAK lidský smích nedokáže sklamat,
I chvíle s tebou jsou tak vyjímečné,
A IKDYŽ skončí, přesto jsou nekonečné.

JAK život stereotypního hnusu,
JAK šatník tvého strašlivého vkusu,
TAK scházíme se denně v Podjitří,
A mezi námi DÁVNO už nic nejiskří.

JAK pravidelná linka autobusu,
JAK lidský život neustále v klusu,
TAK i MÁ touha po TVÉM dotyku,
CHCE sbořit polibek jen tak ze zvyku.

JAK prasklá struna na kytaře,
JAK bezdomovec vyhlížící staře,
TAK stejně já i vůči tobě,
LHOSTEJNÁ jsem, JAK mrtvola v HROBĚ.