Předstírej

Nežiju, nestojím bez viny
kdosi mi sčítá hodiny
smrt se mi směje
krade se zezadu
bolestí sílí, poločas rozpadu

Duši už nemám, tělo mi mizí
s pocitem marnosti
zas jsme si cizí
kněze tu nechci, ať má svůj kostel
milenka prázdná, horká je postel

Nežiju, přežívám minuty
minulost, ztracené životy
studené slzy, doteky na těle
předstírej
prý se nic neděje