Držím tě…
nemusíš nic říkat,
jen vnímej teplo dlaní spojených…
přestože kolem ještě řádí zima
a stále padá…tolik chladný sníh…
Držím tě…
druhou rukou hladím
tvé čelo, spánky, víčka zavřená,
každý z detailů tak důvěrně známých,
napnutý čímsi…do uvolněna…
Držím tě…
žádnou vzácnost nemám,
nevlastním žádný drahý kov,
jen zbytky tepla, co se v tebe vstřebá…
a pak voničku…láskyplných slov…
Držím tě…
jsem
tvůj pevný bod…
... chtěla bych teď držet dvě ruce - jednu manžela a druhou dcery - cítit to teplo a být tím pevným bodem a vůbec vše, co jsi překrásně vepsala do těch pár řádků
plácám možná nesmysly, ale prostě nevím, jak jinak napsat, jak moc mě tvé básničky oslovují
02.04.2008 17:03:00 | Sandra_T
napnutý do uvolněna ...
hledám pevný bod ...
aneb akupunktura za supertip;)
28.03.2008 15:54:00 | shrek1979
není třeba pevných záchranných sítí.. stačí jedna hřejivá ruka.. která pevně chytí
28.03.2008 09:27:00 | Šerpík 1
Někdy je třeba pevných bodů ... a když jsou navíc takové... ;) pak není co řešit. Ahoj.
27.03.2008 23:59:00 | Obyčejný básník
spojení dlaní, dnešní, příští...
kolikrát napadne ještě sníh
než ohlédnem se na strništi
za minulostí ve dveřích...?
***
Jiří s.
27.03.2008 14:27:00 | j.c.
o tak krásné city proměněné ve slova ,o ty se jistě dá opírat,zas a znova,nádherné vyznání
27.03.2008 12:58:00 | Belmon
Ak raz na to príde
Tak padne mi to vhod
Keď budeš pre mňa
Ten pevný bod...!
27.03.2008 08:48:00 | džemo
je dobré..
když umí žena podržet..
pak muž..
se dává často v let .o)
mno..
27.03.2008 08:38:00 | Bean