Anotace: ranní výkřik, do tmy ...
Pomalu s další půlnocí,
stekla jsi k mým dlaním.
Není ti zkrátka pomoci
a přesto se ti klaním.
Rychle jak dech tvůj mělký,
našla jsi, co jsi chtěla,
rozdělit svět na dva celky,
naše dvě nahá těla.
Pak jej spojit zas a zas
a dělit jej - opakovaně;
užívat stále nových krás,
vždy když mi stečeš do dlaně!
Je úžasné vědět, že někde existuje někdo, komu se můžeme ve chvílích smutku schovat do dlaní.
06.04.2008 18:08:00 | Klíček