Návštěvnost
Rozpaky
Rozpaky
Ztracení sami v sobě,
rozbíjíme pouta
co drží nás spolu.
V myšlenkách na dosah,
přitom tak vzdálení.
Rozděleni svými životy.
Čekáme,
až déšť spojí slzy.
Snad.
A věčnost,
uspí nás svým polibkem.
rozbíjíme pouta
co drží nás spolu.
V myšlenkách na dosah,
přitom tak vzdálení.
Rozděleni svými životy.
Čekáme,
až déšť spojí slzy.
Snad.
A věčnost,
uspí nás svým polibkem.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
U kávy nebo na procházce?…Myslím popsání pocitu…Krásný den.
07.04.2008 12:06:00 | kouzelníček
Krásné :-)
02.04.2008 00:14:00 | ona
no alespon v písmenkách
pohladí tě
usmívej se
máš víc než jiní
máš lásku co
najde si tě :o)
31.03.2008 16:35:00 | Nút
Moc pěkná.
31.03.2008 15:24:00 | Psavec
Jakoby ji psal sam KHM. To, co z ni dycha, znaci jedinecnost, a myslim, ze je lepsi spolu byt "jen" nefyzicky, nez vubec nebyt...
31.03.2008 12:41:00 | Montynka
To nevíme nikdo, ale jedno je jisté a to jsi vystihl překrásně ...bravo...
31.03.2008 12:04:00 | Noc17