Anotace: Nejnebezpečnějším pokušením, jaké lidstvo poznalo, není samo zlo, největším pokušením je smrt. Pascal Quignard Další z mých mála básní, nepovažuji ji za příliš zdařilou, tak mi když tak změňte názor.
V temnotě spím,
na kanapi červeným.
Mé touhy mění se v jed
a duše dere se ven.
Cítím smrt na bedrech svých,
vnímám vůni podzemní hniloby.
Ležím v hrobě spolu s červi,
na loži spánekm posmrtným
Mé hnijící tělo leží klidně u cesty,
přímo před milujícíma očima nevěsty.
Jsem mrtvý teprve krátce a přesto v duši ticís let,
ach tolik jsem jí miloval jako tento svět...
Pěkná trochu hnijící, ale pěkná
03.04.2008 12:39:00 | whiolet