Jsi, jsem, jsme!

Anotace: bez rýmu (i když ne tak docela)

Jsi
a to stačí k dechu.
Jsem
a to beze spěchu.

Sáhla jsi do prázdna
a nahmatala mne.
Já jsem sáhl po tobě
a nahmatal tmu.

Jsi.
Jsi tu vůbec?
Jsem.
Řekla jsi slabě.

Sáhl jsem po hlase,
ale ty ses opět někam poděla.
V tom jsem tě ucítil,
tvou nezaměnitelnou vůni.

Jsi.
Jsi nádherná a vždy budeš.
Jsem.
Jsem obyčejný a neumím popsat.

Tu chvíli, kdy neexistuje nic;
nic než ty, já, vlastně ani jedno.
Jen my - veliké, nekonečné my
a vněm ty i já všudypřítomné.

Jsi.
Jsem.
Jsme!