Anotace: Všem, co tam kdy měli cestu.
Hora a kameny
člověkem pečetěny.
Ukazatel k nebi.
Vznešenost nakousnutá
zubem času
jak homole cukru.
Oči lačné doširoka.
Orlí spirály letu
za teplým tělíčkem
v borůvčí.
Slunce zapadá
doruda.
Dravcův křik nesený větrem,
hluboko do údolí.
Tam duše strne,
a letí spolu s ním.
Až tam.
K pramenům řek pokání.
20.04.2008 20:55:00 Pavelpaja
..jo Rábec... kdysi na gymplu s horolezci.. v duchu se dodnes vracím k tomu ohni na louce tenkrát...
02.04.2008 23:08:00 drsnosrstej kokršpaněl
nebyl, ale mávlo mi to startovním praporkem představivosti a - spíš než bych to viděl, tak jsem to cítil a chutnal a slyšel - možná kvůli tomu borůvčí mi to přišlo jako v létě
02.04.2008 15:32:00 uživatel smazán
Hrady a zámky navštěvuju rád :-)