Žít
Žít
Vůbec mi není do smíchu,
sedím tu potmě, potichu…
Přemítám o současném světě...
Kolik zla v jedné hloupé větě…
Jak náhle místo vroucí lásky,
vloudí se nenávist a vrásky…
To asi baví nás si ubližovat,
nevážit si a druhé ponižovat…
Zatracujeme, co bylo dobré…
Černé je nebe a ne modré…
Už mlčí věta: „Miluji tě.“
Zní: „Odejdi, nesnáším tě!“
Zapomíná se na bolest dětí,
každý si za svým cílem letí…
Nevnímá, kolik slz to stojí…
Jak těžce se ty rány hojí…
Lepší by bylo přestat snít
a začít život opravdu žít!
Komentáře (15)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
už mlčí věta Miliji tě - jo krásně vyjádřený souičasný problém...
dodala bych....
televize
- zapneme tě
jen mluv si
co chceš
v pohledu jsi
mezi námi
a my tu
díváme se
jinam
(když ne na tebe)
tak na jiné strany
17.04.2008 12:53:00 | ni.va
To je téma na obsáhlý rozhovor a ne jen na komentík…To by se to poudalo a poudalo a nakonec opravdu záleží na každém z nás co a jak chceme…Mávám.
07.04.2008 08:57:00 | kouzelníček
Díky Ti za opravu. Četl jsem Tvoje poslední,pěkný, jsou od srdce, bolí to ,že. Má to svůj smysl, prožíval jsem to přesně před rokem a psalo se mi tůze lehce. O žárlivosti , samotě, vzdoru , o všem co asi cítíš...
06.04.2008 22:51:00 | StanK
Já přece vím :-) Jen jsem do svého komentu přidala pocit ze svých zkušeností a názorů, v žádném případě to není kritika... ;-) :-*
06.04.2008 22:37:00 | Levandule
Tak nějak obecně máš pravdu... Jinak... tyto situace mají příliš konkrétních tváří, kde již nelze zobecňovat... a vyvyšovat bolest dětí nad tu dospělou...
06.04.2008 22:19:00 | Levandule
Je to zvláštní a je to vážně tak,
chvíli máš vše a záhy jenom vrak,
kde se to bere v nás, kde hledat vinu,
na koho hodit tu špatnou polovinu?
Co dělat dál - chce to víc snahy,
každý si zamécti přes svými prahy,
a nejen brát, ale i lásku dávat,
s osudy druhých přestat jen mávat:-)
03.04.2008 21:22:00 | grázlík
Hodně pocitová básenka, má hloubku a myslím, že dobrou, ušlechtilou myšlenku. Ten konec to myslím dobře uzavřel.
02.04.2008 06:12:00 | NikitaNikaT.
