Protkly mne city,
u cesty, kde stála.
Chtivý zrak
naboden v lůnech vnad.
Plavé vlasy hoří létem
obepluty vírem vůní,
oči blýskají
oslepujícímu větru
navzdory.
City snad, či chtíč
zvedají prach u nohou.
Nelze ji koupit ni ukrást,
rozplyne se v dlaních,
při prvním dotyku,
podobna vílám.
Nečeká na autobus
ani kamion.
Zjevila se tam mezi lány,
koketně třešeň nad škarpou,
nad ní se klene.
Proklály touhy
kalné srdce mého vidění.
Je čistá,
za oknem vozu
poodešla v louku
zmizet z života.
...je to kus tvého života , zdá se mi , žes to musel prožít , jinak by to nemělo tu šťávu ve výrazu a bylo by to dosti ploché až ubohé ...alespoň jsi kolem toho všeho musel projít ,ale skutečnost toho zážitku tě nemohla minout ...je to ohromná báseň , moc pocitová a psaná tvým nitrem , dal bych ti za ní njméně 100 ale nemohu , tak alespoň super tip Jirka
04.04.2008 17:53:00 | kavec
možu si vystřihnout miniaturku z toho? moc hezkou :o)
...navzdory
protkly mne city
u cesty kde stála
nelze ji koupit ni ukrást
rozplyne se v dlaních
při prvním dotyku
zjevila se mezi lány
je čistá
poodešla v louku
zmizet z života...
se omlouvám, občas to dělám :o)
02.04.2008 22:47:00 | hanele m.