Návštěvnost
Láska je modrá
Láska je modrá
padá po ruličkách nebem,
ráda po kuličkách vodu
průsvitem zmodrá.
Ve tvářích krev vaří studem,
ze studen srdcí utváří život,
vyprahlé pachtivé kroky
protly se v záhybu samoty.
Se světem vrhají v kostky
kosti barvitých osudů,
hrají o zbytky vidna v šeru
ze sudů zatím vytéká
sinalost beztvarého chaosu.
Láska je modrá,
to´s nevěděl rmutný klaune?
Odrazem věčnosti zde dole.
Potkal jsi scvrklé stáří,
aniž bys učinil pouhý krok
jedním směrem.
Iluzí stala se luznost tvé duhy
končící vybledlé v zálesí,
živoucí mračno ji zhubí,
než přijde potopa nade vsí.
Láska je moudrá a spojuje,
peříčka duší nad proudem unáší,
zrychleným časem a prostorem
život se miluje po boji.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskHodnotit nebudu,upoutala mně.
Nejvíc je mi blízká posledí část.
04.04.2008 22:10:00 | s.e.n
...tak si myslím , že třetí sloka vydá za celou báseň,má v sobě hluboký filozofický podtext a musíš
jít až za slova abys pochopil tu prázdnotu a zároveň
plnost ,co je ukrytá až za těmi slovy.I v té prvé sloce
je mnoho skvostných obratů a mám z té básničky moc dobrý dojem...ale ještě většího dojmu si s ní odneseš , když si jí přečteš alespoň tři krát a pak začneš o ní uvažovat a né rozumem , ale duší a srdcem,
rozum je v této položce jaksi nabílední a raději ho pustit k vodě , než ho přizvat k hodnocení jaké koli
básně Jirka
04.04.2008 17:58:00 | kavec
připadá mi zas krapet jiná... ne lepší nebo horší - jiná... a sou v ní slova co nějak nemám ráda nebo mi nesednou, zvukově nebo obrazově - připomíná mi to jednu písničku, tím pocitem co ve mně vyvolala - jednu dobu sem si ju musela furt pouštět dokola a nevěděla sem esi mě vytáčí nebo se mi tolik líbí... od zuzany navarové a ivana gutierreze, myslím námořnická se menuje, stáhla bych ju ale můj komp je šnek :o)
03.04.2008 00:21:00 | hanele m.