Před spaním...
Před spaním...
Anotace: ...
Tak nějak tápu..
A rozmáčím si nohy..
V kaluži vlastních citů..
Za běhu hodin šlapu..
Nemá to ani hlavu
ani patu..
Jen tma je tu..
Stáhla svou černou roletu..
Na mé bdění..
Rozsvěcím svíčku..
A hledám bez přestání..
Tu vůni..
Co v hloubce..
V mé duševní tůni..
Rozčeří hladinu..
Ležící ve stínu..
Srdečních oddílů..
Se stínem na zdi..
V očích pohrávám si..
A kreslím..
Plující život,
s okamžikem spásy..
Od svíčky mihotání..
A jemná vůně tání..
Mámí mě bez váhání..
Přichází tiché..
Spaní..
Poslední tipující: PIPSQUEAK, drsnosrstej kokršpaněl, D´Aninka, Čarokrásná dívka od vedle, Danah, Juan Francesco de Faro, jedam, Lota, Taog, bělásek, ...
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk04.04.2008 00:35:00 Lota
Děvče, tvoje básnění se mi líbí...má v sobě něco z šíje labutí...krásu a křehkost
03.04.2008 10:37:00 kavec
...nevím , co to je mít hlavu a patu , ale říkám si ,
že tu první sloku ti musel diktovat někdo mnohem Vyšší
než je tvá duše...ona totiž vydá za celou báseň.
Moc se mi tam líbí to rozmáčení nohou ...to je krásně
neotřepané a dovedu si to živě představit ...Ale správně si myslím , že snahou té básně je tě ukolébat do spánku , tak to se jí moc nepodařilo , mne vyburcovala k velkému přemýšlení o všem , co se v ní napsalo...Hezký den Jirka
03.04.2008 10:33:00 NikitaNikaT.
Připomnělo mi to moje noce. Zřejmě chápu, vím, jak se citíš ... když člověk nemůže usnout, vždycky přemýšlí, až ho to natolik zmůže, že nakonec usne ... snad steskem a žalem ...
Návštěvnost
