Tvůj konec...

Divadlo je u konce,
padá opona.
Ruku na srdce,
žádný zázrak se nekoná.

Jen řev a pláč v šatně,
světlo zhaslo.
vzpomínky vybavuje si matně,
jen na hlavě máslo.

Tichý pláč,
a rozbité zrcadlo.
Holka tak se snaž,
ach co jen tě to zase napadlo?

Křičíš a pěstmi do zdi mlátíš,
sama ve své bolesti se utápíš.
Ticho všude kolem,
zachvácená vlastním bolem.

Rozstřeseně anděla svého voláš,
už nevíš co vlastně děláš.
Smrt k sobě snažíš volat,
jak jen to udělat rychle a nezvorat?

Oči své zavíráš,
pomalu nevnímáš.
Tiše kýváš se ze strany na stranu,
utišit tvou bolest ani já nezvládnu.