Falešný svět pohádek
Falešný svět pohádek
Anotace: Tato básnička má v sobě skrytý význam.. Pohádky jsou nemožné stejně tak, jako je nemožná láska, pokud miluje jen jeden.
Řekni mi, můj milý Davídku,
copak mi z knížečky přečteš.
Čím z Andersenova pohárku
mi dnes večer víčka zavřeš?
Dřív, než knihu otevřeš a začneš číst,
zakryješ mě ke krku teplou dekou,
nedočkavě zírám, jak otáčíš první list.
Budu dnes usínat s pohádkou.
Pověz mi, miláčku, existují strašidla?
Ošklivá, zelená či bílá stvoření?
A co polednice, fakt odnáší vřeštidla,
co nenechají ani na minutu zlobení?
A odpověz, uvidím někdy princeznu,
nebo prince zakletého v žábu?
Pojď, nakresli pro mě zlou babiznu
i hodnou kouzelnou bábu.
Vím, porč mlčíš a nevíš co mi říct,
vím, že nejsou princezny, čerti, ani draci,
že babičky nechtějí vykrmené děti sníst
a na copaté holky v lese nečíhají vlci.
Zklamaně za Tebe knihu zavírám,
bez pohádky, avšak neobelhaná usínám.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk14.08.2008 17:32:00 zabiják
Uchvatné. Nejenom, že jsi vystihla atmosféru naší doby, ale zároveň si ukázala velmi osobní a intimní vztah mezi maminkou a dítětem. Tu věčnou potřebu neustále chránit dítě před vším zlým, můžeme dosáhnout pouze tím, že je bodeme děsit bytostmi, které v reálném světě nemohou potkat. Vraťme se ale k zobrazování naší doby, které probleskuje v posledních strofách tvojí básně a dává nám jasně najevo, že dnešní děti zkrátka dospívají dříve. Dříve, než bychom sami chtěli a možná to nechtějí ani ony sami. Co s tím ale můžeme dělat? I na to dáváš odpověď. S tím se zkrtátka musíme smířit a nezáleží na tom , zda jsme dětmi či rodiči.
05.04.2008 03:36:00 Rijan
Proč smutná Jsi tolik,
když chvěje se dolík
na tváři zmaten
jsem trochu blázen.
Hledám tu lásku
a báseň v sázku.
Tak prosím ozvi se
Rijan jmenuji se.
