jsem jenom holka s okama na punčoše
žádný drama
s očima přivřenýma, když bloumám
svým motýlím světem
.
nebyla jsem nikdy tak docela sama
mám své přízraky
v osamocených stěnách
/když je noc a já nemůžu spát
z té spousty slov, která mi říkají.../
A mám někdy
svůj soukromý vánek
když zchladnou všechna slunce
umím mlčet sama uvnitř sebe
/mlčet a necítit vaše muší oči
co se otírají o moje tělo/
Tělo a ticho uvnitř těla
-mlčenlivost ve které pulsuje teplá krev
má krev
horká a sladká jako andaluská růže
kvetoucí láskou k zbláznění
a k uzoufání
kvete jen pro mou bolest
z přežívání...
čas od času
umírám jen tak, bez velkých scén
/když kouříte poslední cigerety té jediné minuty
ve svém životě/
:D No.. Rouzíí.. Používáš brutální slůvka tak, že to fakt pasuje. Na můj líný vkus je jich možná až příliš mnoho.. ale jináč Tipuju, co to dá :)
05.04.2008 23:15:00 | Trapné děťátko
Jak si jinak představuješ zelenou beznaděj?
Když se plácáš v rybníce uprostřed prorostlého žabince,
kde ti kvákaj, ropuchy, skokani, rosničky (vyber si
z nich, co chceš do ucha. Ty rosničky, co nevystupu-
jou v televizní obrazovce.) a jiný žáby. Horký noci
jsou, když spíš u jezera... Ale je to beznaděj?
Jednou si na ně zvykneš, a když budeš pryč, vzpomeneš
si na ně jako na svoje krachy - noční můry, které tě
hlodaj ve snech.
Nemyslím tím nic zlého, ale co chceš slyšet od Jehly,
která ráda píchá ( o tom slovu by se dalo silně
polemizovat). A netlem se tak pitomě, vidím ti až do
žaludku.
05.04.2008 20:43:00 | jehlaspichlas
Velká scéna...s oponou zelené beznaděje...hm...vezmi nůžky...a nastříhej ji...na malinkaté kousky...
soukromý vánek už je rozfouká...
a my zatím ušijeme novou...;) na veselejší kus...*
05.04.2008 15:54:00 | Severka
...jen opravím jeden omyl...zelená je barvou naděje...nebo se život tolik změnil??? :-)
03.04.2008 22:18:00 | Lota
no... bez velkých scén... jako když hodně rychle mrkáš... a všichni ostatní lžou, že jim jen něco spadlo do oka... já radši mrkám.
smutno, co... zelený a fialovomodrý smutno
03.04.2008 20:58:00 | Trdlo