Zelená louka a rozkvetklý květ
to se jinak kouká na krásný svět
když zima své peřiny pomalu ustele
s jarem se mi vždy vstává tak vesele
Když lesní potůček šeptá si pohádky
tak na tom světě je přece krásně
tak jen tak stojím a hledím do dálky
abych pak mohl psát ty svoje básně
Ze srdcem na dlani toulám se krajem
a nemůžu se nasytit tím přírodním darem
chtěl bych teď na chvilku zastavit čas
a poslouchat v trávě přírody hlas
...tak tě vítám mezi tuláky po hvězdách , už nás je oparavdu moc málo , kdo umí cit z přírody a její hnutí vyjádřit přes svou duši v báseňkách ...Přeji hezký den Jirka
04.04.2008 15:52:00 | kavec