REKVIEM

Zas prošla kolem
svou ostrou kosou
sklízí co nezasela

V chladné své náruči
odnesla,
co bylo nám tak drahé:

Zpěv houslí i tichý hlas
Frak s motýlkem
Dlouhý tmavomodrý plášť
Rytmus kroků rozvážných
I kštici šedých vlasů
Ty oči z poměnek
v nich nejistotu...

Génia který v této době
tak těžko, přetěžko
měl se s životem potýkat

Zůstala mi ale matná,
zvláštní vzpomínka
když jeho ruce
jako dvě pětinohá zvířata
tančily na zažloutlých klávesách
a jakoby vědoucí
rvaly z nich
své vlastní rekviem