Anotace: Hra se slůvky o tom že se lidé dívají a nevidí, poslouchají a neslyší, myslí, ale nepřemýšlí.
Sbírka: Žalostná lehkost anděla z žuly
Jeden den se mi otevřely oči a já viděl
viděl jsem na nárožích děti
viděl jsem pučící stromy v parku
viděl jsem hrdost v očích smutných dívek
viděl jsem ve dvorech domů smetí
viděl jsem cigarety až do oharku
(jádro věcí)
viděl jsem ticho mileneckých chvilek
viděl jsem korálky, viděl jsem stužky
viděl jsem tajemné domy
viděl jsem tramvaje, auta i vlaky
viděl jsem nevinné ďábelské růžky
(dívky v parku)
viděl jsem hvězdy a stromy
viděl jsem vzdálené toužebné mraky
viděl jsem cikánky v barevných šatech
viděl jsem bláto a lejna
viděl jsem krůpějě rosy na plátcích sedmikrásek
viděl jsem víly na lesních blatech
viděl jsem labutí hejna
(tam, na Vltavě)
viděl jsem oheň na řasách španělských krásek
viděl jsem Boha, viděl jsem nebe,a spatřil člověka - viděl jsem sebe.
je to hezky napsaný s očima dokořán,ten konec je příjemnej že na konci,úplně na konci myšlenek jsi se podívala i na sebe samou jak mezi to všechno zapadáš :)
28.05.2011 10:37:00 | Jekyll & Hyde
Po dlouhý době mě tady někdo dostal svojí osobitostí;) všechno sem pročet, tak čekám na další příspěvky_! Bůh s tebou___
30.07.2008 21:07:00 | china white
Nádherná píseň, je to mnohem víc než jen hra se slovíčky, která by mohla i jen bezduše pobavit. Je to upřímná zpověď Tvého vnitřku.
Ještě dodám, že hrátky se slovíčky šíleně miluji, však si je najdeš...
15.05.2008 18:51:00 | Špáďa
viděl jsem
a dotkl se srdcem...
a viděné
navěky se do paměti vrylo
05.04.2008 10:32:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd
hustý, jsem to sem dala před deseti minutama a už je to někym přečtený... to je rychlost :D
04.04.2008 23:24:00 | chicacheca