Pochyby

Šedé pavučiny,
jen přízraky ve stínu,
ve větru se kolébají,
o snech nechávají si zdát.

Bez útěchy, bez úmyslu,
unášeny slovy jenž neznají čas,
skrz srdce do těl se dostávají,
a černí pavouci z nich vylézají.

Do mozku, krok sum krok,
usazují se a pouští se do díla,
tkají nové a stálé nové,
šedé jak oni samy, pavučiny…