Anotace: kdybych žil před sto lety - jistě bych tíhl k anarchistickým buřičům.
V němém sevření noci vracím se k domovu,
svou myslí zpitou odsuzuji svět
v náhlém přívalu myšlenek, jež zahltí hlavu.
Moci zapomenout tak smět.
Je svět pln touhy i beznaděje,
jak tichý je i ohlušující
a k životu zas hlásí se nové ideje,
co zaniknou jak plameny svící.
Však žiju dneškem, dokud mi zbývá kreditu
pro život pln nálezů a ztrát,
že pro zítřek už nemusíme tu
pevně na nohou stát.
Poslední sloka je hodně hluboká, skoro emoční, citlivá, ovšem velmi pravdivá. Báseň se Ti povedla, moc hezky sis vyhrál se slůvky, snad život vedl Tvoju ruku k napsání těchto slov.
Roboti mi hlásí AVE
14.11.2008 16:48:00 | NikitaNikaT.
Žijem ze dne na den a těšíme se,co zítřek přinese. Buď před osudem obstojíme nebo padneme.Tak nepadej a pevně stůj a vesle žij život svůj. :-))
23.04.2008 20:54:00 | HannyJanny
Je svět pln touhy i beznaděje,
jak tichý je i ohlušující..
-tohle se mi moc líbí...
21.04.2008 19:43:00 | stmivani.na.lepsi.casy
Krasna basen, ano i ja se tak podobne nekdy citim, nejvice na me zapusobyla posledni sloka, tam jsi rekl vsechno jako clovek , svymi slovy.
07.04.2008 16:14:00 | carodejka