Anotace: kdybych žil před sto lety - jistě bych tíhl k anarchistickým buřičům.
V němém sevření noci vracím se k domovu,
svou myslí zpitou odsuzuji svět
v náhlém přívalu myšlenek, jež zahltí hlavu.
Moci zapomenout tak smět.
Je svět pln touhy i beznaděje,
jak tichý je i ohlušující
a k životu zas hlásí se nové ideje,
co zaniknou jak plameny svící.
Však žiju dneškem, dokud mi zbývá kreditu
pro život pln nálezů a ztrát,
že pro zítřek už nemusíme tu
pevně na nohou stát.
14.11.2008 16:48:00 NikitaNikaT.
Poslední sloka je hodně hluboká, skoro emoční, citlivá, ovšem velmi pravdivá. Báseň se Ti povedla, moc hezky sis vyhrál se slůvky, snad život vedl Tvoju ruku k napsání těchto slov.
Roboti mi hlásí AVE
23.04.2008 20:54:00 HannyJanny
Žijem ze dne na den a těšíme se,co zítřek přinese. Buď před osudem obstojíme nebo padneme.Tak nepadej a pevně stůj a vesle žij život svůj. :-))
21.04.2008 19:43:00 stmivani.na.lepsi.casy
Je svět pln touhy i beznaděje,
jak tichý je i ohlušující..
-tohle se mi moc líbí...
07.04.2008 16:14:00 carodejka
Krasna basen, ano i ja se tak podobne nekdy citim, nejvice na me zapusobyla posledni sloka, tam jsi rekl vsechno jako clovek , svymi slovy.