moře

Anotace: je to taková básnička... když jsem mela opet... nic moc náladu.. takový divný no...

Obloha ztemněla,
zahřměl mocný hrom.
Ach,já to viděla,
byl kolem toho takový shon.
Vlny oceánu se o útesy tříští,
někdo do větru nálehavě křičí.
Křik rozléhá se v údolí,
naplňuje tělo mé,
cítím,jak moc to bolí.
Není to jako vždy,
bolest je jiná.
Ticho mě zmučilo,
má krev je tak líná...
Potichu vstávám ,
kameny se mi do chodidel zarývají,
svému životu mávám,
mé duše přede mnou uhýbají....
TAK UŽ DOST!zakřičím,
jak malé dítě,
na útesu se rozbrečím,
slzy padají do slaného moře,
navždy tam ležím,
tam nahoře v hoře...