Kapky přemítání..
Kapky přemítání..
Za oknem skrze žaluzie
šero v mou duši
tiše ryje..
Že snad je všechno
utopie..
Za kapkou kapka,
.. bubnuje..
.. kapká...
Co takhle najít..
Kde je ta klapka..
Co skrývá,
třeba zadní vrátka
a ne vratká..
Kde je ta půda
pod nohama..
Co pevná zdá se..
A hvězdné panorama
nad hlavou..
Které tou nekonečnou
dálavou..
Otvírá vrátka
do mé duše..
Co z pozůstatků
rány z kuše,
ještě krvácí..
.
.
Hledám tu vůni okamžiku,
co kreslí růži
do mých citů..
Něhou a vášní..
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Velmi působivé, na mne dosti pocitové a s nádechem smutku, snad jisté bolesti ...
07.04.2008 22:05:00 | NikitaNikaT.
...od toho ...hledám vůní okamžiku jsem zkameněl a hleděl na to jako u vytržení , to je tak fantastické ,
že to mohu klidně připsat nějakému velkému básníkovi ,ale zatím jsi to napsala ty...ale zas se mi moc nepozdává ta prvá sloka s tím ryje , raději bych tam dal střílí nebo bodá , nebo něco , to je jedno,
to ryje je dost tvrdé na takovou básničku co má metafyzický kontext...ale to je můj osobní názor , tak to prosím tě neměň a nech to tak ...ty jsi autor Jirka
07.04.2008 16:25:00 | kavec
...když se dívám z okna pokoje, že těch kapek dneska je...možná to tak musí být, i člověk vláhu musí pocítit
07.04.2008 12:51:00 | Lota
