Anotace: hm, trochu drsnější poezie, ale i tak to chodí.... (na tom).... S (v) j e t ě
Na odstřel.. jedné duše
vyhřezlé ploténky
z rána
půjdu na kolaudaci
svýho
těla
Nechoď tam
...............................
..Proč když schoulená A v pláči
/sůl Ta je dnes drahá
víc než klepy
To mocný oběživo
který dělá
duše
z anfasu../
pro lidi kteří Ti serou
na lítost
v roztřesených rukou
možná že z hořkosti
zkoušíš udržet
cizí svět
sama
a v pláči
........................
Tohle si dobře pamatuju Ještě střízlivá
jak realita promarněných
lásek
Einsteinova ulice
Něco jako absťák
s osmičkou
na
konci
samostatnejch
začátků
Řekli jsme si že na všechno
budeme už dva
.................................
...a tak sedím s dítětem v náruči
na špinavý posteli
a dělíme se o zkurvenost
za kterou
nemůže
.
.
.
létání na obláčcích promarněných nadějí
a stavění dálnic ke hvězdách
v zemi kde nezůstal .... kámen na kameni ...
*- ... jo holka, člověk roste většinou jen prožitými průsery ...
a vůbec to není o tom že by o tenhle druh velikosti kdy stál ... :-((
16.04.2008 18:02:00 | HarryHH
Syrovost já rád. Hned mám chuť pustit si k tomu třeba poslední Down a ještě párkrát si tohle přečíst.
08.04.2008 12:29:00 | smudlinek