Až šálivý měsíc namaluje šnečí cestičky
začnu dýchat,
mlhovinu vstávajícího slunce,
vůni lupnutí
s malou příchutí v koutku úst
a šťávou co ulpěla na zubech,
lepkavou lásku na první pohled,
les , mech a muchomůrky,
majetnicky podržím vše v sobě,
smeknu rozum
před podobou všech drahokamů všednosti,
a pak,
svléknu duši donaha.
Cestičky jsou nezřetelné
kreslil je měsíc, nebo zas
ostré, dráha zbraně střelné,
či klikaté jak žití čas
Kerou zvolit, kudy se dát
nejistota ta mi vadí
přímých začínám se bát
a ty klikaté… nejsou hadí?
***
Jiří s.
10.04.2008 04:13:00 | j.c.
...musím si počkat na úplněk...moc mě zajímají šálivého měsíce šnečí cestičky :-)
09.04.2008 23:30:00 | Lota