Někdy

Někdy
v předpřítomné čase
v nedaleku
sklouznu ze břehu
a neopustím řeku
zalehnu na dno
pod kameny
nad hlavou obláčky
vodní pěny

Už se pozdí
sluneční hodiny
zarostlé křovím
nevidí přes stíny
měří jen šero
a ozvěny myších tlap
mizících v nedoslyšnu
jak v mokrém písku
kulhající krab

Pastelky ořezané
nestihnout dobarvit
vybledlé fotky
absolventských tříd
otupěle postávám
v laciném obchodě
na konci řady
v duchu si promítám
staré klipy
svoje Ikarovské pády