V obloze utápím svůj zrak..
Je černá a nevidí,
proč duše má i srdce bdí..
Na puklinách i rozvalinách..
Na cestách,
co vedou v nočních tmách..
Jak střepy štěstí..
Jak cáry nesmyslů..
Válí se v prachu..
V té šedi douhých dnů..
Do chladných dlaní,
dopadá jarní tání..
Však lhaní je to,
co černota si chrání..
Byť na pilířích jasných dnů..
A oči ztrácí jasnost pohledu..
Za slzou krčící se za víčky,
jak míza z mladé větvičky..
snažím se usnout..
zapomenout..
plout..
Svou vlastní tmou..
...myslím si že básník nikdy neusíná , jen vstupuje do světa kterému rozumí , myslím tím svět snů a emocí...
Tady na tom světě většinou citlivé povahy bloudí a hledají spřízněné duše které by jim rozuměly...
A vlastně přes slova stále se vnořuješ do toho svého snu , vždyť tvůj pravý život je takový , že ho nemůžeš ani unést ...to je můj osobní názor...Jirka
13.04.2008 14:54:00 | kavec
...promiň,...rozvaliny-jsou stavby
promiň...místo černé je i bílá
i cáry jsou kusy a dají se slepit(nic moc)
pláčou-li oči,mlha je jíná...a vidíš blbě
...a,ikdyž usneš(to se zaspat nedá),
ztratíš kormidlo(které tě vede) a jsi tam,odkud hledáš cestu.Když to bylo moc blbé,tak dej vědět,jestli to šlo,tak ani nemukej.Ahoj :-((
13.04.2008 00:59:00 | WAYWARD
...promiň,...rozvaliny-jsou stavby
promiň...místo černé je i bílá
i cáry jsou kusy a dají se slepit(nic moc)
pláčou-li oči,mlha je jíná...a vidíš blbě
...a,ikdyž usneš(to se zaspat nedá),
ztratíš kormidlo(které tě vede) a jsi tam,odkud hledáš cestu.Když to bylo moc blbé,tak dej vědět,jestli to šlo,tak ani nemukej.Ahoj :-((
13.04.2008 00:47:00 | WAYWARD