Anotace: ..........
Nic
jen bílá světla při svítání
temnost noci
s hříchem
ale bez viny
a slova - ptáci
náruč objímaná
praskot blouznivé modlitby
Nic
dva roky......jak voda odtečená
a smíchu je jenom po skrovnu
a ty jsi jak báje
představou vymyšlená
na kříži mého osudu
Nic
a přece to není málo
ta potřeba prostě jen tak snít
dal jsi mi víc než by se možná zdálo
dal jsi mi víc než jsem mohla chtít
15.04.2008 08:20:00 vapiti
geniální ... slova tak lehounce plynou, je úchvatná ... čte se sama...
.
i pro to malé nic v našich srdcích stojí žít
14.04.2008 21:24:00 Beepat
Nic ...a přesto plné emocí
nic ...co někdy pleteme si s nemocí ...
nic ...hlava bolí, tváře hoří
nic ...ztracená kapka v moři
A přece tolik důležité ...
14.04.2008 10:39:00 Jan Simon
Nevím, jestli se mi to jen zdá, ale posledních několik tvých dílek se mi tak nelíbí, jako ty předešlé.
14.04.2008 08:37:00 Skywalker
Líbí se mi,smutná lehkost,virtuální prázdno plné plné poezie,hladící myšlenky -S-
14.04.2008 08:21:00 rolon
...nic...prostor ve kterém se odbývají největší mysteria našeho bytí...prostor mezi jádrem atomu a jeho elektronem...prostor mezi sluncem a planetami...a nakonec i prostor mezi lidmi zahlušený nevídaným informačním šumem jedenadvacátého století...nic... a přece víme,že vztahy mezi lidmi by v onom prostoru měly být posvátné...!!!...nic...???
14.04.2008 06:00:00 NikitaNikaT.
Ten konec je opravdu myšlenkový, pozastavila jsem se na tím a zapřímešlala. Bohužel mne nic nenapadlo. Jen smutek stále ve mne koluje.