Obloha se černě zatáhla,
temnota svou ruku natáhla.
Havrani na obloze krouží,
jejich křik mou duši souží.
Začínám chápat, co bude se dít,
nemůžu nic dělat, jde pouze snít.
Teď už to vím, konec se blíží,
havrani všemu krutě přihlíží.
Vím, že je to soudný den,
ne, není to jen zlý sen.
Konec je tady společně zahynem,
nikdo už neuslyší naše requiem.
Pro mě jsou havrani sympaťáci a nic morbidního v tom není. Inteligentní. A ten kovový lesk!
15.04.2008 15:28:00 | Juan Francesco de Faro