Stojím před zrcadlem každodennosti.
Právě jsem se hladce oholil
a poškádlil vrásky.
No, není to tak zlé,
když to porovnám třeba s...
no, třeba s Karlem!
To vypadám ještě k světu
(a zatáhnu břicho).
Panečku! Na svůj věk!
I ty bicepsy ještě ujdou…
Ujdou?!
Jsou super!
A ta jiskra v oku … počkat …
kde mám ty brejle…
Jo, i s brejlema, je to v pohodě,
jsem prostě ještě frajer!
Vycházím z koupelny,
úsměv ve tváři.
----------------------------
Teda tati,
ty máš ten pupek
zase větší, ne?!
A koukám,
že vlasy už máš
úplně šedivý!
Tati,
ty už jsi starej…
----------------------------
Ó Bože, děkuji Ti, že jsi mne obdařil
tak upřímnými dětmi!
v té básni je veliké životní moudro, blahopřeji těm dětem, že jejich oči stále s úctou vidí tátu. a nejvíc blahopřání tomu tátovi, co je vychoval
27.04.2008 22:43:00 | ni.va
Ještě že po návštěvě koupelny, srážce se sedmnáctkou, je pak v Tvé cestě ložnice, kde čekám já se svými duhovými slůvky a vtípky a doteky :-D :-*
16.04.2008 21:23:00 | Levandule
vyhýbej se pravdě, co oslabuje sebevědomí
a zůstaň tak naivním ješitou...:o))
***
Jiří s.
16.04.2008 20:43:00 | j.c.
no, zkrátka není nad upřímnost...
moje děti mi říkají asi toto: maminko, ty už jsi ale stará, to už brzo umřeš... můžeme si pak vzít tvoje střevíčky? to je útěcha... chjo :o)
16.04.2008 19:37:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd
Velmi dobře napsané verše, vtipné, (bohužel) ze života, vedené k sice předem odhadnutelné, ale opravdu slušné pointě.
16.04.2008 17:06:00 | CorrimsonTom
To je krásný!!! :o) Vážně povedené dílečko. Dokážu si Tě představit, jak si před tím zrcadlem povídáš, lidé to myslím, dělají často ... já se zrcadlu raději vyhýbám :o))
16.04.2008 16:41:00 | NikitaNikaT.