v té básni je veliké životní moudro, blahopřeji těm dětem, že jejich oči stále s úctou vidí tátu. a nejvíc blahopřání tomu tátovi, co je vychoval
27.04.2008 22:43:00 | ni.va
... řekni mu až ho potkáš, že mu taky děkuju ...
17.04.2008 11:12:00 | Marcella
:o)jsou to ale věci co,ještě že nás narcisty jen tak něco nerozhodí...
16.04.2008 21:27:00 | jedam
Ještě že po návštěvě koupelny, srážce se sedmnáctkou, je pak v Tvé cestě ložnice, kde čekám já se svými duhovými slůvky a vtípky a doteky :-D :-*
16.04.2008 21:23:00 | Levandule
vyhýbej se pravdě, co oslabuje sebevědomí
a zůstaň tak naivním ješitou...:o))
***
Jiří s.
16.04.2008 20:43:00 | j.c.
no, zkrátka není nad upřímnost...
moje děti mi říkají asi toto: maminko, ty už jsi ale stará, to už brzo umřeš... můžeme si pak vzít tvoje střevíčky? to je útěcha... chjo :o)
16.04.2008 19:37:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd
...nevím proč,ale i já mám tak slušně vychované spratky :-)
16.04.2008 17:45:00 | WAYWARD
Velmi dobře napsané verše, vtipné, (bohužel) ze života, vedené k sice předem odhadnutelné, ale opravdu slušné pointě.
16.04.2008 17:06:00 | CorrimsonTom
:-))
16.04.2008 16:47:00 | Belmon
Tsss, vykládej to sedmnáctce... ;-)
16.04.2008 16:41:00 | G.P.
To je krásný!!! :o) Vážně povedené dílečko. Dokážu si Tě představit, jak si před tím zrcadlem povídáš, lidé to myslím, dělají často ... já se zrcadlu raději vyhýbám :o))
16.04.2008 16:41:00 | NikitaNikaT.