Půvabná lidskost proti odstínům radosti

Klíma …
říkali jsme mu Špendlík

hlavu kulatou holou lesklou
jako hladina moře v zásuvkách slunce
svým vyzáblým tělem děsil malé děti
pár zubů v pokřivených ústech barvy dehtu
a stařičké scvrklé ruce

věčně špinavé …
od jiného odstínu radosti
od radosti kterou neznal

která hýří dostatkem financí a povaluje se v ulicích
ve tvaru odporného odpadu
předražených dovolených na ostrovech
stříkaček pomlácených lahví v dětském písku
náročnějším oblečení po flámech v parcích
po hovadech luxusních pejsků …

…………………………………………….
Žil svůj samostatný život
za minimální mzdu
kterou stejně daroval jemu podobným
možná nejedl možná nespal
dokud si loňského léta nestopnul smrt
u patníku na E 67

Byl to dobrák od kosti
a tak za svou smrt nezůstal dlužen
řidiči zaplatil právě ulovenou štikou
z nedaleké přehrady
a ten ji s malým otřesem mozku povečeřel

………………………………………………

jak vděčný je znát a uvědomovat si