Anotace: jen ty bys měl vědět a přesto jsi jedinej, kdo to neví
Jsi odemne na míle daleko,
přesto sedíš vedle mě,
ty se bavíš a užíváš si
a já koukám do země.
Ač dotyku se bráním směle,
teď prosím, abys zůstal,
jsi jediný, kdo se na mě směje,
aniž bys mě poznal.
Promlč všechna "proč" a "jak",
už ani jednu otázku!
Vím, jsem sama jak starý vrak,
přesto kašlu na lásku!!
Na poslední slzy šťěstí
nemůžu si vzpomenout,
právě stojím na rozcestí,
atak prosím obejmout!!
Hej tyhle pocity sou úúúúplně nejhorší!!!!! Znám a moc dobře......je od tebe pár cenťáku a prostě NIC! NEMŮŽEŠ! ON NEMŮŽE! fuj....jinak hezký :)
19.04.2008 10:11:00 | PoeziGirl