Anotace: jen ty bys měl vědět a přesto jsi jedinej, kdo to neví
Jsi odemne na míle daleko,
přesto sedíš vedle mě,
ty se bavíš a užíváš si
a já koukám do země.
Ač dotyku se bráním směle,
teď prosím, abys zůstal,
jsi jediný, kdo se na mě směje,
aniž bys mě poznal.
Promlč všechna "proč" a "jak",
už ani jednu otázku!
Vím, jsem sama jak starý vrak,
přesto kašlu na lásku!!
Na poslední slzy šťěstí
nemůžu si vzpomenout,
právě stojím na rozcestí,
atak prosím obejmout!!
19.04.2008 10:11:00 PoeziGirl
Hej tyhle pocity sou úúúúplně nejhorší!!!!! Znám a moc dobře......je od tebe pár cenťáku a prostě NIC! NEMŮŽEŠ! ON NEMŮŽE! fuj....jinak hezký :)