Myšlenka a předtucha..

V kaluži koupe se myšlenka..
Je jako vlásek tenounká..
A šeptá já jsem hezounká..

A za ní v pozadí..
Jen nenápadně obchází..
A šeptá jemně do ucha..

Poslouchej já jsem předtucha..

Maličké zrnko písku,
co povznesl ho vítr..
V oku mě tlačí..
Co to..?

Proč pláči..?

Je z duše, z uvnitř těla..
To předtucha ho tiše probudila..
A zkázou uderu rozvířila..

Přetéká kalich červeného vína..
Co v sobě bolest svírá..

A písek z duše srdce rozedírá..

Ztracená víra..