S první sklenkou zakuckání přichází,
a ruměnec pomalu vstupuje do tváří.
Každá další snazší bývá,
člověk pak lehčí hlavu mívá.
Na zdraví, na lásku, sklo cinká o sebe,
všichni maj pocit, že letí do nebe.
Nic není nemožné, všechno teď zvládnem,
vždyť s flaškou tvrdýho světu my vládnem.
S opicí za krkem odcházím spát,
strop se mi zatočí, zakřičím "STÁT!"
Spánek je neklidný, noc trvá jen pohou chviličku,
a budík odporný po ránu, "píchne ti do hlavy vidličku".
Ptáci řvou a kytky srděj,
opilci maj těžkej úděl.
Každé ráno po kalbě, je to rychlí sled,
všem okolo vysvětlují, že to bylo naposled.
Hadr mokrý na čelo si tiskne,
v krku mu každou chvíli vyschne.
Hledá něco k svlažení, "VODKA, jedem vážení..."
s chlastem je kříž, tady je můj pohled na něj:
Když člověk vypije
víc než 2 promile
má divný myšlenky
převážně nemilé
Vypadá že mu je
dost věcí jasná
dočasně trvá jen
ta chvíle šťastná
Před svejma blízkejma
s prosíkem klečí
alkohol pracuje
upřímně brečí
Agresor pro prdel
každýho zmlátí
doma pak bez citu
manželku klátí
Ve chvíli extáze
zhmotnění pohody
zdá se že chlastání
má jenom výhody
Ráno je krize
nad vším se zdržuješ
nic nemá smysl
celej den 'gaučuješ'
Nad kýblem se slibem
dáš chlastu valé
sám víš že na úspěch
šance jsou malé
Od starý dostaneš
poslední výhružku
za dva dny sedíš zas
v hospodě "Na Růžku"
29.05.2008 11:40:00 | 6thSun