Světla už třeba není
Světla už třeba není
Měsíc svítí za noci
a já při jasu svíčky
sam s pocitem bezmoci
sním svůj sen pod víčky.
Sen až z nitra sebe,
kde není žádný cit.
Sen hluboký jak nebe,
jen ďábel je tam skryt.
Ne, světla už třeba není!
Ta svíce už nežhne.
I takové je opíjení,
není vůbec směšné!
a já při jasu svíčky
sam s pocitem bezmoci
sním svůj sen pod víčky.
Sen až z nitra sebe,
kde není žádný cit.
Sen hluboký jak nebe,
jen ďábel je tam skryt.
Ne, světla už třeba není!
Ta svíce už nežhne.
I takové je opíjení,
není vůbec směšné!
Komentáře (0)
Doporučit
TiskKomentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.