Už zase kvetou petrklíče

Anotace: ... věnováno J. P.

Děsí mne množství stínů dneška
v uličkách na loukách na měsíci
mlhy v mokřinách v údolích v očích

Fantasta včerejška
vrací se k fázi
jarních petrklíčů
jež měly právo
naříkat …
zítra už nepokvetu
…………………………………………

V uličkách klopýtal o kočičí hlavy
jeho podrápaný tenký tělo šedlo
odmítalo poslušnost lásku
někdo se smál jiný andělé přivolal
probudil se
a s bolestí kráčel dál
toulal se v loukách
kde omámen kvítím vrávoral
jaro plné života trávilo mu plíce
tak těžko dýchal tak těžko žil
když měsíční jahody
rostly jako jeho játra
nebál se
vstal a šel sám
potkal mlhu ležíc ve slabinách
hustotou její slepil si vzpomínky
rozkolu všech myšlenek se usmíval
tak mokře tak slzavě
ale přece vedle kvetoucích petrklíčů usínal