Ztrácí se...
v mlze....
Mlze osamění...
je tu a přesto není...
Princezna...
se zlatou hvězdou na čele...
Princezna....
se stříkačkou v ruce...
Směje se...
a neví čemu...
Kouká se v louži...
sraček (v duši) na sebe...
Jen pro trochu peněz...
dá každýmu...trochu...
Toho svýho štěstí co jí zbylo...
a taky tělo..hlavně to tělo..
Nadává na zasranej život...
a na rodiče, kteří ji nechtějí znát...
Řve ať jdou všichni k čertu...
nikoho přeci nepotřebuje...
A po nocích, když je sama...
v temnotě...vlastní viny...
Zakrývá si oči...
a pláče...
...nabízí se říci: zku*venej svět...ale on ten svět byl vždycky nějakej...a člověk musí sám chtít, aby to bylo aspoň malinko lepší...posílám pusu Whiolko vonná :-)))
25.04.2008 12:21:00 | Lota
...no ...tak to asi bývá ...a je ...nic veselého ...ale znáš to ...nejdřív musíš padnout do těch nej sraček ...aby ses mohla odrazit zpět ...dobrý ...
25.04.2008 12:11:00 | WhiteSkull
Obsah kvalitní, forma sice jemu odpovídající, ale spíše to připomíná automatický text. Ale mě se to líbí :)
24.04.2008 18:04:00 | Ctěný pán