Anotace: .Pevná a křehká. Nějak se mi rozbila pod rukami. /Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Ale co, možná střepy vážně přinášejí štěstí.
-zcela mimo mísu-
kosmonauti suší sníh
vysoko na obloze
v šamotových nadějích
kdyby náhodou
/oni o koze
a my ve voze/
přešel děti
smích
přihořívá
pořád déle lépe a výš
Tak
Nerušte mé kruhy
v žlutých
řekách
duhy
Předvést nějaké ty naše
luhy
a háje
české pověsti
a báje
vlajka
už vlaje
Hurá
A zatím ten sníh
taje
taje
A
taje
-Mám toho po krk-
Z hnízda vylétl
další špaček
z popela
obloha jako vymetená
kamna
škřípání tuhy
když sčítají se
suše
budoucí dluhy
Keramické střepy
nebyly v plánu
rozbila se panenka
z porcelánu
a teď
leží tiše
bílá
v začínajícím ránu
Panenka
z naleziště Kao-ling
Ten konec mě dostal. Robot píše jen VIC takových básní.
01.05.2008 16:06:00 | Čarokrásná dívka od vedle
takhle píše nesmírně inteligentní osoba, když je ještě ke všemu poetou... radost poskakovat po verších i louskat metafory
26.04.2008 11:10:00 | drsnosrstej kokršpaněl