Okamžik ve tmě

Slepé tóny sklouzly ze strun kytarového mága,
pronikajíc temnotou
putují po cestičkách,
kde neurony ztratily svůj směr.

Hluché barvy dokreslují atmosféru bytí,
vzduchem vznášejíc obraz zapomnění,
nad přerušenou Ariadninou nití,
která nemá počátek ani cíl.

Za černočernou tmou otvírá nový svět,
nám "normální" smrtelníkům neznámý,
tak chladný a nevábný,
slepý.

A přesto musí žít, v dlani s bílou pastelkou
světem kráčí,
naději nezháší,
a flintu do žita rozhodně nehází.
Vědí, že musejí jít,
s krokem nejistým...

šestý smysl