Jednoho dne jsem se
stala malířkou
Najednou byly všechny zdi
plné Tebou
Bílý papír ožil
Tvým dechem
Nic už nebylo
zbytečně prázdné
Veselé odstíny
překryly šeď
Na prádelní šňůře
oběsila jsem smutek
Snad jen ty
uplakaný oči
začaly mi chybět
a přestala jsem si
okusovat nehty
...
Musela jsem se naučit malovat
protože je to jediný způsob
jak být s Tebou...
tohle mi strašně připomíná mou situaci v tom, že jsem jednu takovou lásku poznala jen díky hodinám kreslení v ZUŠce...dík, za celkem milé vzpomínky:-)
05.04.2009 12:44:00 | kikis
Takhle je dokonce napsaná na mé narozeniny:) Jsi šikovná, vše co jsi napsala je moc dobré. Krásné verše
16.06.2008 20:57:00 | Sunny