Malé přemítání...
Malé přemítání...
Anotace: ...
Modré mráčky plují
pomalu šedou tmou
se halí..
Jen jiskry v očích
se tiše komíhají..
Jsou jako vážky
co křídly mihotají..
Běhají tam
a zase zpátky..
Po bílých stěnách
napodobujíce ptáky..
Barva Skalistých hor
se v nich odráží..
Na víčka padá
tichého snění závaží..
Volání dálek
a světla majáků..
Hledání světla
pod tíhou všedních dnů..
Na křídlech
vzlétnout do mraků..
Nechat se hýčkat
krajinou snů..
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk28.04.2008 15:57:00 kavec
...to je snad básenka věčných tuláků po zemi i po nebi ...konečně něco pod co bych se směle i já podepsal a napsal bych to úplně stejně ...moc mi to mluví z duše
a já mám dušenku děsně toulavou , spíš jsem taky z toho pokolení tuláků ...Kdybych mohl dám sto , nemohu , tak dám alespoň super tip ...Jirka
28.04.2008 14:26:00 NikitaNikaT.
Jako bych to psala sama ... v některých těch slovech, či větách jsem se hodně našla.
