Balada o Kačce z Písku

Balada o Kačce z Písku

Anotace: Přiměla mě k publikování této mé vzpomínky na zlatý únor 2006 aktivita Psavce, který porazil před chvílí 2:1 v diskusi Gabkina na téma Kačka Neumannová a tetřevi... Mnozí z Vás už tuší: Tetřevi jsou hluší... Tak ať Kačka buší, stejně je neruší.

***********************
(Ona je to vlastně óda)
***********************

Na bílém sněhu když zavoní,
koblížky — pozdravy od koní,
vymění Kačenka ležení
za kotník do lyže spřežený.
. . To děvče mladé nemá šajn,
. . kam vedou brázdy bílých lajn.

Na běžkách dává se do laufu.
Spatří ji Stanislav Frühaufů.
Vida, jak hůlky pevně třímá,
odhadl, že v ní síla dřímá,
vytrvalost i elegance,
že jednou přijde zlatá šance.

Že pilná byla, s větry se prala,
brzy se na špičku vymakala:
Mistryně světa, trumfů jak Brno,
stále však nemá, ve sbírce plno.
Ač všichni vědí, že má na to,
olympijské jí chybí zlato.

——— … ——— … ——— … ———

Dvacet let námahy, potu, dřiny,
nefoukat na bolest, na modřiny…
Nadešel den, kdy uzrál klas
spravedlnosti, dříčů čas.
Poslední závod v kariéře —
a pak se možná zavřou dveře.

Zítřejší závod olympijský —
ten bude těžký, přímo sviňský.
A jako že je z kostí žena,
katarem náhlým je postižena.
. . (Po ránu sebou málem švihla —
. . laryngitida náhlá ji stihla.)
Taková někdy bývá éra,
tak může skončit kariéra.

My to však víme, ona se nezdá,
však my to víme, ona se nevzdá.
Terapeut pro návrat formičky,
dá vitamínky, jehličky.
. . A navrch půl dne silného spánku,
. . vrací jí zdraví v pátečním ranku.

Koukla se z okna, hlas jí ztich.
A hrome! Ráno čerstvý sníh.
Ulf Olsson hledá vosky, brusky,
čím ztéci Norky, Němky, Rusky,
jak lyže namazat, nabrousit,
sportovně soupeřky zardousit.

„Vy víte jak zas strachy mi je,
že nevyjde ta alchymie,
že budu míti na podvozku,
proradnou vrstvu zrádných vosků,
když změní se náhle počasí. —
. . Jen bůh ví, zda se začasí.“

——— … ——— … ——— … ———

Aby se v závodě začít mohlo,
ozval se výstřel. Pole se pohlo.
Lyže jsou torpéda, hůlky pádla…
Pozor dej, abys neupadla!
Skluznice jak horké žehličky
pořád tlač nohama do špičky!

Sníh to je živel proměnlivý.
Tlumí však lyže jeho vlivy?
. . V stoupání kloužou, s kopce jedou,
. . v rovinkách Kačku skvěle vedou.
Lyže jsou lstivé zrádkyně.
. . Kdoví, zda jsou však na vině…

——— … ——— … ——— … ———

Ochozy bouří, diváci šílí,
Kačce však, zdá se, dochází síly.
Umdlévá tělo, mží se zraky,
málokdo věří na zázraky.
Národa půl však v televizi,
vidí jak Kačka rve se s krizí.

Stoupání v posledním kilometru
delší snad zdá se o sto metrů.
. . Před Kačkou Kowalczyk, Čepalova…
A snad i němý hledá slova
. . jak povzbudit tělo znavené
. . . . a nohy tak náhle kamenné.

V poslední zatáčce asi prásk hrom.
Udeřil do Kačky a nastal zlom.
Neboj se Káčo, to není kýla,
to se Ti v Sestriere vrací síla.
Vlévá se do nohou, do hýždí…
. . …Katka to skvěle rozjíždí!

Do cíle metrů šestkrát dvacet,
nebudeš se už bez placky vracet.
. . Lyže ti jedou jako saně.
. . Neboj se Káčo, dnes máš na ně!
Do cíle metrů šedesát.
Zaber! Tak zaber, budeš se smát!

Lyže ty jedou jako střela!
To ještě bude v rovince mela!
Najednou jde to volně, ladně,
před Polku dere se Kačka chladně!…
…a vzápětí i před Rusku!
Jak vichr, když ohýbá haluzku.

——— … ——— … ——— … ———

Za páskou padá v mokrý sníh,
a z toho sněhu zní jen smích.
A ruce letí do véčka…
. . Vtom objeví se ovečka.
. . V kulíšku, malá růžová.
. . A živá! Žádná plyšová.

Ta ovečka už v cíli čká,
až si ji Kačka pomačká,
pohladí, pomazlí, pochová
maměnka její mechová.
. . Lucince dojde za pár let,
. . že mamce padal k nohám svět.

Pro tyhle chvilky stojí žít
a pro tu radost léta dřít.
Ten, kdo to neprožil, nevěří,
že dřina není přítěží.
. . Sic celé mládí askezi, dřinu — — —
. . Kdo z Vás si sáhnul po vavřínu?!
Autor Špáďa, 28.04.2008
Přečteno 743x
Tipy 18 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: Tapíše, piťura, Philogyny1, divoska_jaja, Yolca, Dreamer.Z, j.c., , , Psavec
ikonka Komentáře (7)
ikonka Komentujících (6)

Komentáře

Tak toto je neskutečná záležitost!
Dlouhá, krásná, vtipná i dojemná.
Děkuji a smekám!!!

24.11.2017 19:06:14 | Tapíše

Já tu kdysi chodila načítat potajmu a nepsala komentáře, tahle mi sem tam vlítne do hlavy, na některé básně mám paměť, dojala mne, tak píšu...

19.10.2017 10:17:48 | Philogyny1

Tvé zastavení mne moc těší, Svatko!

10.11.2017 15:22:32 | Špáďa

Joj, díky za krásné komentáře. Psal a došolichával jsem to přes rok a půl a přiznám, že také mně — i jen při těch nezapomenutelných vzpomínkách — vhly oči.

16.05.2008 12:14:00 | Špáďa

Výborné... Verše spád vedle spádu:)
Oživila se mi vzpomínka na ten krásný den, kdy jak napsal Psavec, nezůstalo mnoho párů očí suchých...

06.05.2008 16:53:00 | Dreamer.Z

prožil jsem s tebou ten dlouhý běh
ač unava se občas vkradla
a cíl sotva zdál se na dohled,
lesk sněhu, jako od zrcadla..
snad boží pozvedly mě mlýny
že zvědavost neochabla
kdo že sáh si na vavříny
***
Jiří s.

30.04.2008 18:46:00 | j.c.

No tedy, tohle ke úplná balada či spíše sága. Moc dobře si ten den pamatuji a myslím, že nejenom já, ale plno dalších mělo vlhké oči.

28.04.2008 23:12:00 | Psavec

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.9 | Facebook, Twitter