Anotace: Numquam sero est aneb nikdy není pozdě... Jen tak, z pocitu... (a z každodenních latinských seminářů)
/možná ještě není pozdě
na touhu po životě/
***
Numquam sero est
Dýchám a pod kůží mi taje sníh
vzpomínka na nedávnou skrýš
A chtíč – první z posledních
vzpomínka na chuť ananasu
barevný sníh, který nevrátíš
sedmero životů, dnes který z nich…
oba jsme usnuli ve smyčce času
Sed numquam sero est
Každý den dýchám o něco víc
Jsi stopou barvy na malířském plátně
/z doby, kdy jsem malovala/
Pamatuj prosím, že vše je nenávratné
soukám se pomalu dírou v živém plotě
ustřihnu život tím, co jsem znala
zkusím se opít Tvou žízní po životě
Z okna si nelze vyšlapat svět
ani když se spustím po břečťanu
pravdivé sny se zdají vždycky k ránu
vzpomínky spadané z posledních let
kterými stříhám dveře v živém plotě…
Dokreslím obrázek latinských vět
a Tvé latinské žízně po životě…
/…cum te bene sentio…
…si non veneris, moriar…/
Taky máš latinu? To mě těší, že v tom nejsem sama. Littera scripta manet - sempel per semper - bona bona bona Renatka! (A jestli je to špatně, podepsaly se na mě dva měsíce bez naší potrhlé profesroky...;D)
08.09.2008 23:22:00 | okousaná od světlušek
tak tahle se mi líbí moc - jak tou použitou latinou, tak tím jak je svázaná a tak vůbec celkově... :o)
10.05.2008 22:19:00 | hanele m.
Teda Renuš, Ty můj latiníku :-) Skvělá básnička nabitá obraty!!! Apropos, na to pivo někdy zajdem' :-D
07.05.2008 12:18:00 | Jasmin de Paris
De omnibus dubitandum est,o Tvých básních ovšem nikoliv.Kouzelné!:)-S-
30.04.2008 08:26:00 | Skywalker