Anotace: Zas kec. Ale já ho chápu. Prostě blbý Čáry. Vždycky se to stejně podělá.
Potápí se
pod víčky
až na dno
prázdný
skleničky
Tam utopí
svý křehký Já
masku,
že svět
dobře zná
A na hladině
vědomí
Láska
ta jí nezlomí
ani slzy
a cit co vzal
/protože kde nic neni ani smrt nebere/
To jsou tak silné zážitky, že si přímo vynucují
citové ztvárnění. Bohužel :
Lodě, co bere silný proud,
aby je záhy zahubil,
by zachránil jen pouhý bloud.
Jdi dál.....
on svoje JÁ už zpil.
21.05.2008 14:26:00 | Marfuša
Žádnej kec, ale povedená báseň. Podáváš stabilní vyrovnaný výkon ;-)
Akorát je s podivem, že z těch blbejch prožitků vznikaj tak hezká díla.
05.05.2008 08:47:00 | Dračičák
Ano ano...a citátek na konec se mi líbí, je to stará pravda :-)
03.05.2008 19:12:00 | Chancer