Anotace: Nad Tatrů se blýská, hromy divo býjů...
Podivný klid,
se rozlévá krajem,
nehne se list,
nezní ptačí zpěv.
Na nebi mraky,
barvy oceli,
v dálce hřmí,
i země zaduní.
A náhle tma,
za bílého dne,
ticho se zdá,
pak vítr se hne.
Tmu protne blesk,
a znovu to zaduní,
a z nebe déšť,
zlý jezdec na koni.
Třese se svět
vítr řve divoce,
provazce vody,
bičují zem.
Já stojím uprostřed,
směji se šíleně,
temným mračnům
i bleskům divokým.
Stojím tam sám,
uprostřed polí,
sleduji bouři,
co se snesla až sem.
Klasická, začátek byl hezky statický, jako před bouří, pak by to možná ale chtělo ještě trošku víc nabrat na dynamičnosti a expresivitě. Ale celkově dobrá.
03.05.2008 14:51:00 | CorrimsonTom