Anotace: Nad Tatrů se blýská, hromy divo býjů...
Podivný klid,
se rozlévá krajem,
nehne se list,
nezní ptačí zpěv.
Na nebi mraky,
barvy oceli,
v dálce hřmí,
i země zaduní.
A náhle tma,
za bílého dne,
ticho se zdá,
pak vítr se hne.
Tmu protne blesk,
a znovu to zaduní,
a z nebe déšť,
zlý jezdec na koni.
Třese se svět
vítr řve divoce,
provazce vody,
bičují zem.
Já stojím uprostřed,
směji se šíleně,
temným mračnům
i bleskům divokým.
Stojím tam sám,
uprostřed polí,
sleduji bouři,
co se snesla až sem.
03.05.2008 14:51:00 CorrimsonTom
Klasická, začátek byl hezky statický, jako před bouří, pak by to možná ale chtělo ještě trošku víc nabrat na dynamičnosti a expresivitě. Ale celkově dobrá.